1.4.2026
Daň z nemovitosti je jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují rozhodování investorů, expatů i běžných kupujících. Zatímco v některých evropských zemích představuje výraznou roční zátěž, Česká republika si drží pozici jednoho z nejlevnějších států v tomto ohledu. Jaké jsou rozdíly v přístupu k této dani napříč Evropou?
V České republice se daň z nemovitosti počítá podle pevné sazby za metr čtvereční, která se liší podle typu nemovitosti (stavba, pozemek) a je násobena místním koeficientem obce. Výsledná částka se pohybuje v řádu stovek až několika tisíc korun ročně. Například běžný byt v Praze může mít roční daň kolem 1 500 Kč, což je ve srovnání se západní Evropou zanedbatelná suma. Navíc se daň odvíjí od katastrální hodnoty, nikoli od tržní ceny, což ji činí ještě dostupnější.
Naopak ve Francii, Německu, Nizozemsku nebo Skandinávii se daň z nemovitosti často počítá jako procento z tržní hodnoty nemovitosti. Roční sazby se pohybují mezi 0,5 až 1 %, což znamená, že u nemovitosti v hodnotě 300 000 € může daň dosáhnout 1 500 až 3 000 € ročně. V těchto zemích je daň spravována regionálně, často s různými výjimkami, slevami nebo ekologickými pobídkami.
Střední a jihovýchodní Evropa, kam patří například Slovensko, Chorvatsko nebo Bulharsko, má podobně nízké daně jako Česko. Výpočet bývá kombinací pevné sazby a místních koeficientů, přičemž roční zátěž je výrazně nižší než v západní části kontinentu.
Z hlediska investiční atraktivity je nízká daň z nemovitosti v Česku výhodou, zejména pro dlouhodobé držení nemovitosti. Na druhou stranu, nízký výnos z této daně znamená, že obce mají omezené prostředky na rozvoj infrastruktury, což může ovlivnit kvalitu služeb v dané lokalitě.
Budoucnost této daně v Česku je zatím stabilní, ale s rostoucím tlakem na veřejné rozpočty se může stát předmětem revize. V některých evropských zemích se již diskutuje o zavedení progresivních modelů, které by více reflektovaly tržní hodnotu nemovitostí a sociální situaci vlastníků.
Pro realitní kanceláře, investory i klienty je proto důležité sledovat nejen aktuální výši daně, ale i její vývoj a legislativní rámec. V kontextu evropského trhu zůstává Česko zatím daňově velmi přívětivou destinací — což může být silným argumentem v marketingu i při rozhodování o investici.